Mlynáři Bezděkovští

Mlynáři Bezděkovští - historie jednoho mlynářského rodu

Ekostatek roku 2019

Náš mlýn se stal ekostatkem roku 2019
Odkazy:
V červnu proběhl den otevřených vrat
Foto 1   Foto 2   Foto 3   Foto 4   Foto 5   Foto 6   Foto 7
Video
Ženy, s.r.o.
Pro-Bio
Český rozhlas
Lovíme BIO
Aktuálně.cz

Krátké seznámení s hmyzí faunou pastvin v okolí obce Rohozná

To, že je okolí obce Rohozná díky ekologické pastvě hospodářských zvířat bohaté na různé druhy korpofágních ( trusem se živících) brouků jsem věděl již z uplynulých let, kdy jsem si prošel koňskou pastvinu na východním svahu nad Rohoznou. Zde se mimo jiné hojně vyskytuje chrobák velký ( Geotrupes stercorarius), který v našich krajích dlouhou dobu chyběl. Je totiž vázán na koňský trus a omezení používání koní v zemědělství dohnalo tento druh skoro až na okraj vymizení. Mimo jiné drobnější druhy hnojníků se zde vyskytuje jeden z jejich největších zástupců Aphodius rufipes (10-13 mm). Jelikož v okolí Rohozné již několik let ekologicky hospodaří pan Řezníček, rozhodli jsme se s kamarády projít i tyto pastviny. Je to běh na dlouhou trať, neboť fauna brouků se liší jak podle ročního období, tak podle druhu hospodářských zvířat na dané pastvině a i složení druhů se mění rok od roku. Nyní si dovolím říct několik slov úvodem. Ono je vlastně takové obyčejné kravské lejno takový svět sám pro sebe: Jsou to vlastně více či méně strávené zbytky rostlinné hmoty, kterými se živí další živočichové. Takže když kravička vykoná potřebu, začnou se k jejímu výtvoru slétat strávníci. V prvé řadě mouchy, které zde hned kladou vajíčka, z nichž se velmi rychle líhnou larvy živící se trusem, potom koprofágní brouci, kteří se jednak trusem živí, jednak ho zahrabávají do podzemních komůrek a kladou do něj vajíčka. Zde se jedná především o brouky čeledí vrubounovitých a vodomilovitých. Za těmito strávníky přilétají predátoři, kteří se živí především larvami much. Zde se jedná především o zástupce čeledí mrštíkovitých a drabčíkovitých. Prohlídku jsme udělali na této louce a musím říci, že jsme byli opravdu příjemně překvapeni. Bohatství druhů bylo velké a nalezli jsme tu druhy, které bychom na Vysočině v žádném případě nečekali. Z koprofágních brouků jsou to v prvé řadě hnojníci rodu Aphodius. Masově se zde vyskytuje Aphodius rufus, potom hnojník obecný Aphodius fimetarius, velký podhorský hnojník Aphodius fosfor a Aphodius erraticus. Největším překvapením zde byl náš největší teplomilný hnojník Aphodius scrutator (13mm). Nyní se sice v teplejších oblastech našeho státu nalézá, ale v padesátých letech údaje z Čech úplně chyběly a chytal se pouze vzácně na jižní Moravě a na jižním Slovensku. Mimo to se zde vyskytovaly ještě další dva druhy drobnějších hnojníků, ty však zatím nemám určeny. Další velkou skupinou potom jsou drobní vodomilové rodů Sphaeridium ( asi 3 druhy) a Cercyon ( asi 4 druhy). První rod se živí trusem, jeho larvy jsou dravé a živí se larvami much. Bezpečně určené mám Sphaeridium scarabaeoides a Sphaeridium bipustulatum. Rod Cercyon se také živí trusem. Zde mám bezpečně určeny taktéž dva druhy Cercyon melanocephalus a Cercyon impressus. Z predátorů se zde hojně vyskyují mršníci rodu Hister. Dospělci i larvy se živí larvami dvoukřídlých ( much). Dokladován Hister ventralis. Z několika druhů drabčíků je zde nejhojnější poměrně velký, velmi čilý drabčík Ontholestes murinus. On i jeho larvy se živí především larvami much, ale jak jsme se přesvědčili, jsou schopni ulovit i hnojníka (A. rufus). Skutečnou bombou potom bylo pozorování několika párů vzácného teplomilného drabčíka huňatého ( Emus hirtus). Tento velký drabčík ( 24-32 mm) uváděný jako kriticky ohrožený, se sice v poslední době začíná objevovat na pastvinách v teplejších oblastech ( např. okolí Českých Budějovic), ale jeho nález zde byl opravdu velkým překvapením. Obrázky všech uvedených druhů lze dohledat na stránkách biolib.cz O dalším průběhu pozorování budu průběžně informovat. Sepsal amatérský entomolog a milovník přírody Mašita Ivo léto 2016